Epické ztvárnění bojů druhé světové války pod precizní režisérskou taktovkou Jurije Ozerova.Sovětský svaz vyprodukoval v době po druhé světové válce velké množství válečných filmů, často velmi výpravných a v pravém slova smyslu epických. Pětidílná koprodukční série Osvobození představuje jeden z vrcholů snahy o monumentální zobrazení klíčových událostí největšího konfliktu v dějinách – pochopitelně s hlavním důrazem na východní frontu. Její režisér Jurij Ozerov sám druhou světovou válku prožil v řadách Rudé armády – na jejím začátku mu bylo 18 let. V padesátých letech se pak vydal na filmovou dráhu, později v koprodukci s Československem natočil Velkou cestu (1963), film o osudech mladého Jaroslava Haška v Rusku. Na válečné fresce Osvobození, která etablovala jeho kariéru režiséra válečných velkofilmů, pracoval v letech 1967–71. V pěti dílech zde zachycuje hlavní politické a vojenské události let 1943–45. Válka je v Osvobození zobrazována nejen z pohledu jednotlivých vojáků; je zde popsán celý průběh střetnutí, vznik a souhrn záměrů jednotlivých stratégů a jejich dopad na situaci. Vedle skutečných historických osobností vystupují ve filmu i smyšlení hrdinové, nechybí ani milostný motiv. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých i francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytvářejí unikátní divácký dojem. Dílo je samozřejmě do určité míry poplatné době svého vzniku, režisér se nevyhýbá patosu a klade důraz na hrdinství ruských vojáků. Svou historickou důkladností a masivním nasazením bojové techniky však velkolepá epopej dodnes patří do povinného kánonu pro fanoušky vojenské historie. Pro filmové nadšence pak představuje neopominutelnou kapitolu v dějinách filmu.První část série, Ohnivá duha, je věnována největší tankové bitvě druhé světové války, která se odehrála v létě 1943 u Kurska. S použitím vojenské techniky, která nemá ve filmové historii obdoby, se divák stává účastníkem mamutí vojenské operace, ve které se střetla německá a sovětská vojska. (Česká televize)