Popis —
Originální filmová výpověď o době před 30 lety.Petrovi Kořínkovi je 21 let, pochází z Pardubic, poslouchá undergroundové kapely, čte samizdatové knihy, ve škole má problémy kvůli svým dlouhým vlasům. A sní o emigraci. Je totiž začátek roku 1989 a nic nenasvědčuje tomu, že by se v komunistickém Československu dočkal svobody. „Nedovedu si představit, že bych v tom policejním státě, kde o mém životě rozhoduje pořád někdo jiný, žil dál,“ píše rodičům v dopise, který hází do schránky chvíli před tím, než 7. února 1989 nasedá do vlaku mířícího do Paříže.Po několika krušných měsících v utečeneckém táboře nakonec získá pas, najde si práci a seznámí se i s vůdčí postavou českého exilu Pavlem Tigridem, přesto je mu ale smutno. Jen těžko se smiřuje s myšlenkou, že možná už nikdy neuvidí své rodiče a kamaráda Martina, s nimiž si pravidelně píše. Aspoň na dálku tak spolu prožívají pozvolný rozpad sovětského bloku, pád Berlínské zdi a nakonec i studentské demonstrace ústící v sametovou revoluci. A také naděje i obavy z nejisté budoucnosti. Právě dopisy, které si Petr posílá se svými nejbližšími, jsou osnovou snímku Karla Strachoty přibližujícího fenomén emigrace. Kombinaci dopisů, archivních záběrů a dobových fotografií umocňují kresby, animace, a především výrazná hudební složka. (ČSFD)
Žánr —
Dokumentární
Hodnocení
97%ČSFD
Hodnocení
90%ČSFDPopis —
Jedna z největších operací druhé světové války na našem území... Často neznámé archívní materiály proložené řadou animací zachycují významné události 30. a 40. let minulého století na Ostravsku, Opavsku a Těšínsku. Během druhé světové války probíhaly těžké boje i na našem území, v roce 1945 se fronta posunovala velmi rychle od východu a oblast Ostravska patřila k nejlépe opevněným a bráněným úsekům fronty. Seznámíme se s bojovou technikou, díky které se nakonec podařilo opevnění prolomit. (Česká televize)
Žánr —
Historický, Válečný, Dokumentární
Hodnocení
89%ČSFDPopis —
Pořad, do kterého si moderátor Pavel Kučera zve hudebníky napříč hudebními žánry k povídání a nezapomíná ani na letité legendy. (sator)
Žánr —
Hudební, Talk-show
Hodnocení
88%ČSFDPopis —
Dokument k 100. výročí narození jedné z nejpozoruhodnějších autorek 20. století – Květy Legátové. Za povídkový soubor Želary získala státní cenu za literaturu, filmové zpracování pak nominaci na Oscara... Životní příběh Květy Legátové nás zavede do krásných míst samot Moravských Kopanic, do Brna a nakonec až na červený koberec nejslavnějších filmových cen. Vynikající autorka, ale především učitelka v prostředí rozvíjejícího se poválečného školství. Ta mravenčí práce v první linii nám dává poznat nejen samu autorku, ale také její dílo. (Česká televize)
Žánr —
Životopisný, Dokumentární
Hodnocení
87%ČSFDPopis —
Příběh herce Jana Potměšila, který za své revoluční angažmá v roce 1989 zaplatil vysokou cenu – je upoután na invalidní vozík. Co si o tom všem myslí dnes? Stálo mu to za to? Bilanční dokumentární film o generaci studentské sametové revoluce očima jejího účastníka Jana Potměšila. Tehdy populárního mladého herce a studenta DAMU agitační výjezd za ostravskými horníky stál schopnost chůze. Se svým hendikepem se vyrovnal, dál hraje divadlo a točí filmy, má rodinu. Film plánuje zobrazit na půdorysu jednoho dne život Jana Potměšila dnes, kdy od sametové revoluce uplynulo téměř 30 let. Začíná denní rutinou, která Jana stojí mnohem víc sil než zdravého člověka, ale Jan se k problémům staví věcně a bez sebelítosti. Dokonce nikdy neprozradil jméno člověka, který usnul za volantem a způsobil tak onu tragickou nehodu. Jan vyráží se synem na prohlídku míst, kde se dělala revoluce. Setkává se také s kolegy a kamarády, kteří s ním tehdy revoluci prožívali – například s Janem Kačerem, který s ním tehdy byl v autě při nehodě nebo Tomášem Kargerem, který si osobně u Václava Havla, jako čerstvého prezidenta a tudíž nejvyššího velitele ozbrojených sil, vymohl speciální náhradní vojenskou službu v nemocnici, kde se o Honzu několik měsíců staral. Uvidíme také bývalého spolužáka Jakuba Špalka, který s Janem udělal první představení po návratu do divadla (hra Růže pro Algernon se v Kašparu hraje dodnes). Vše je propojeno linií vzpomínek a otázek, jak se k revoluci její tehdejší protagonisté staví dnes. Výsledkem je připomenutí dějinných událostí očima generací, které tehdy žily nadějí, s pocitem, že všechno je možné a dobro zvítězí. Jak se na tu dobu dívají dnes? A jak ji vnímá Jan jako člověk, který za tehdejší nadšení zaplatil obrovskou cenu? V dokumentu vystupuje řada známých osobností, je tu silný osobní příběh, a v neposlední řadě poutavá konfrontace historie s dneškem. (Česká televize)
Žánr —
Životopisný, Dokumentární
Hodnocení
87%ČSFDPopis —
Zábavný a dojemný film, který pro Ivana Trojana k narozeninám vytvořilo sto padesát jeho přátel... Když má někdo narozeniny, dostane dárek. Co se stane, když je slaví herec? Čeho jsou kolegové a kamarádi schopní? Jak to dopadne, když se jich spojí 200 a natočí pro něj film? Rekonstrukce vzniku filmového dárku k padesátinám českého herce u příležitosti jeho pětapadesátin. (Česká televize)
Žánr —
Dokumentární, Krátkometrážní
Hodnocení
86%ČSFDPopis —
Chronologicky zmapovaná historie Národního divadla od myšlenky na jeho založení po první desetiletí 21. století... Polákům začal stavět ve Varšavě Teatr Narodowy z vlastních prostředků sám král Stanislav Augustus už v roce 1765. Německá národní divadla rostla v té době jako houby po dešti: Hamburk, Mannheim a Vídeň. Vesměs se jejich výstavby ujímali „osvícení“ panovníci. Roku 1782 vydal hrabě František Antonín Nostic provolání, jimž veřejně oznamoval svůj úmysl vybudovat v Praze velkou reprezentační scénu, která by plnila funkci Národního divadla. Přiznával se k pocitům studu, které jako Čech zažíval při pohledu na nádherné moderní divadelní budovy vznikající v německých městech… Tady začíná historie majestátní ozdoby vltavského nábřeží s kopulí odrážející své zlaté zdobení až k Pražskému hradu. Desetidílný cyklus představí významné milníky v historii této národní památky, kde se mohli diváci setkat s operní tvorbou Bedřicha Smetany, režijním uměním Jaroslava Kvapila nebo hereckými výkony Radovana Lukavského. Jedno z nejznámějších českých divadel, které znají díky hodinám literatury a dějepisu všichni, představí režisér Aleš Kisil v trochu netradičním pohledu... „Národní divadlo je spjato s mnoha událostmi českých dějin posledních sto padesáti let – už od samotného pokládání základních kamenů v roce 1868. Bohužel událostí kladných i záporných. Pro mnohé divadelníky bylo a je ideálem, snem, kterého se snažili dosáhnout, a pro řadu z nich se později stalo kalvárií či přímo zhoubou,“ popisuje režisér, jakých mýtů se cyklus dotkne. Kreativní producentka Martina Šantavá jej doplňuje: „Práce na deseti hodinových filmech, do kterých je vtěsnána komplexní historie Národního divadla plující od činohry, přes balet až k opeře, nebyla vůbec jednoduchá. Divák tak dostane přehled dějin naší první scény Národního divadla, na který si sám může uceleně utvořit názor. Jednalo se v tomto případě o velmi mravenčí a systematickou práci s archivy a informacemi, kde se pečlivě zvažoval každý krok hodný zaznamenání.“ Průvodcem pořadu bude Ondřej Havelka. (Česká televize)
Žánr —
Dokumentární
Hodnocení
86%ČSFDPopis —
Ostrava po válce postavila „železný“ zimní stadion, na kterém v 70. letech vyrostlo osm jedinečných hokejistů. V historicky neopakovatelné sezoně 1980–81 přišel jejich čas. Ambiciózní tým se pustil do boje se soupeři, nástrahami nového hracího sytému a také překážkami, které stavěl osud rázovitému klubu na cestě za vysněným titulem. (Česká televize)
Žánr —
Dokumentární
Hodnocení
86%ČSFDPopis —
Dokumentární film o vzniku legendární českolipské kapely SI. Příběhy prvních porevolučních teenagerů „GENERACE 90“, kteří v panelákovém bytě založili hudební subkulturu. Nespoutaná jízda na hraně vlastního bytí. Česká Lípa, město v severních Čechách, jehož počet obyvatelstva se během uranové konjunktury v 70. a 80. letech zdvojnásobil. Pro nová sídliště zde nebyla vybudována infrastruktura, zato zde byla odhalena poslední socha Lenina ve střední Evropě. Na pomezí panelové výstavby a uranových dolů se rodila nová subkultura. Mladá generace, složená z místních i z dětí nově přišlých uraňáků, tvořila v temných kulisách svébytné hudební žánry a vydávala svědectví o žití v těchto končinách. (Prodeus)
Žánr —
Dokumentární
Hodnocení
86%ČSFD