Obří dopravní uzly

1. Pařížská tržnice: Velkoobchodní centrum ožívá, když se mnozí Pařížané chystají do postele. Kamióny ho zásobují každou noc jedním miliónem a sedmi sty tisíci tunami čerstvých výrobků, je největším zařízením svého druhu na světě... Je to doslova město ve městě, které se řídí pečlivě vypracovaným rozvrhem. I ta nejmenší chyba může vyústit v chaos. Dvanáct tisíc lidí tu pracuje v náročných podmínkách pod časovým tlakem a bojuje s nedostatkem spánku. Největší světovou tržnicí s ročním obratem devíti miliard eur projde ročně na sedm milionů zákazníků. Prodejci se musejí řídit velmi přísnými pravidly. Světové středisko obchodu s čerstvými výrobky leží na jednom z pařížských předměstí. Asi deset kilometrů od centra francouzské metropole se mezi letištěm Orly a křižovatkou nejrušnějších pařížských dálnic rozkládá tržnice, která svou rozlohou dvou set třiceti čtyř hektarů předčí i monacké knížectví. Tržnice se začíná probouzet za soumraku, kdy sem přijíždějí první kamióny. Jejich cílem je pavilon A4 patřící k největším evropským trhům s čerstvými produkty světových moří. Každou noc se u jejích vykládacích ramp vystřídají stovky kamiónů.2. Mnichovské letiště: 44 miliónů cestujících, čtyři sta tisíc vzletů a přistání, 35 000 zaměstnanců. To je provoz na skutečném pětihvězdičkovém letišti... Každou hodinu zde vzlétne či přistane devadesát letadel. Nesmí však dojít k žádným zádrhelům. Provoz letiště může ochromit i ta nejmenší chybička. Společně nahlédneme za kulisy obřího dopravního uzlu – mnichovského letiště. Je pět hodin ráno a na mnichovském letišti Franze Josefa Strausse začíná nový den. Před několika okamžiky tu přistálo dnešní první letadlo Airbus A380, let LH 731 z Hongkongu. Letiště dnes odbaví více než 1100 letadel a 120 tisíc cestujících. Letiště leží zhruba třicet kilometrů severně od bavorského hlavního města Mnichova. Rozkládá se na ploše patnácti set hektarů a sestává ze tří hlavních budov: terminálu 1, terminálu 2, ke kterému patří satelitní terminál GSH neboli Halle. A mezi nimi se tyčí k nebi nepřehlédnutelná věž, na jejímž vrcholku pracují řídící letového provozu Německé služby pro bezpečnost letového provozu. Na vzlety a přistání dohlížejí letoví dispečeři, zatímco pohyb na vzletových drahách usměrňují dispečeři řízení provozu ploch. Plánovači zase předávají plány příletů a odletů terminálovým dispečerům.3. Rotterdamský přístav: Známý přístav patří mezi největší logistická centra na světě. Každý den tu naloží či vyloží zhruba milión tři sta tisíc tun nákladu. Na hladkém fungování přístavu se podílejí desetitisíce lidí, kteří tu občas dělají zázraky... Přístav každoročně navštíví více než sto třicet tisíc lodí. Zboží se může dostat do svého cíle jen díky hladké spolupráci všech zaměstnanců přístavu. Od přístavních lodivodů a terminálových operátorů po příslušníky pobřežní stráže. Všichni se řídí podrobným plánem rozpočítaným na minuty. Rotterdamský přístav se díky inovativním mozkům řadí k nejpokročilejším zařízením svého druhu na světě. Všichni dohromady se podílejí na hladkém chodu tohoto mistrovského díla logistiky. Rotterdamským přístavem projde každoročně 13 700 000 kontejnerů. V přístavní oblasti našlo práci více než sto osmdesát tisíc lidí. Přístav se rozkládá na ploše 12 643 hektarů a je tak jeden a půl krát větší než newyorský Manhattan. Severní hranice rotterdamského přístavu se od jeho založení ve čtrnáctém století neustále posouvají směrem k Severnímu moři, takže jeho délka dnes přesahuje dvaačtyřicet kilometrů. Nakládá se tu a vykládá nejrůznější zboží: kapalné a sypké látky, výrobky petrochemického průmyslu včetně motorové nafty a benzínu, sypké materiály typu uhlí, železné rudy či obilovin a nesmíme zapomenout ani na přepravní kontejnery.4. Tokijské nádraží: Šindžuku je nejrušnějším dopravním uzlem na světě, kterým denně projdou tři milióny cestujících. To vyžaduje od všech zaměstnanců maximální přesnost... Toto nádraží nikdy nespí. Ve dne ani v noci. Je tady neustále rušno. Organizace tohoto obrovského nádraží vyžaduje přesné dodržování plánu a neustálou kontrolu nad každou situací. Projíždějí tudy vlaky pěti různých železničních společností, které každou minutu přepraví téměř tři tisíce cestujících. Mnohamilionové Tokio je největším světovým velkoměstem. Zhruba čtvrtina jeho obyvatel žije přímo v centru. K tomu musíme připočítat dalších jedenáct miliónů návštěvníků a osob dojíždějících za prací. Takovýto příval lidí vyžaduje od vedení města dokonalou připravenost. Japonsko protíná čtyřiadvacet tisíc kilometrů železničních tratí, přičemž třetina z nich končí v Tokiu. Většina se sbíhá na jediném místě: ve stanici Šindžuku ve stejnojmenné městské čtvrti. Kilometr dlouhé nádraží leží přímo v srdci japonské metropole a jeho kolejiště se prořezávají sousedními sídlišti. Obrovský dopravní uzel tvoří složitá síť různých železničních tratí, linek metra a autobusových terminálů, pětiposchoďové nádraží má celkem dvacet nástupišť, u kterých se střídají vlaky pěti různých železničních společností.5. Louisvillské logistické centrum: Worldport v Kentucky patří k největším logistickým projektům na světě. Pro jeho zaměstnance je důležitá každá sekunda... Každá promeškaná chvíle se rovná ztracené příležitosti. Rukama zaměstnanců tohoto dopravního uzlu, který má i své vlastní letiště, projdou denně tuny nákladu. Více než čtyři sta tisíc zásilek za hodinu. Je to zkrátka logistický kolos. Tímto místem procházejí každý den už od roku 1982 milióny zásilek. Worldport se navíc stále rozrůstá. U 125 ramp se neustále nakládají a vykládají letadla, která každoročně přepraví více než dva a půl miliónů tun nákladu, a toto číslo se rok od roku zvyšuje. Cesta spousty zásilek začíná v meziskladech jako je tento v sedmdesát kilometrů vzdáleném Elisabethtownu. Své výrobky tu skladuje spousta firem. Stále rostoucí počet firem se snaží ušetřit skladováním svých výrobků přímo v logistických centrech. Logistický gigant má proto k dispozici celou řadu takovýchto meziskladů po celém území Spojených států.6. Moskevské metro: Moskva, více než dvanáctimiliónové hlavní město Ruska. Systém zdejšího metra je stejně úchvatný, jako samotné město. Podzemní dráha, jejíž vlaky svezou každý den až devět miliónů lidí, je totiž považována za nejrychlejší, nejbezpečnější a nejpřesnější metro na světě... Zaměstnanci moskevského metra jsou pod neustálým obrovským tlakem, v němž musí činit nejenom rychlá, ale i správná rozhodnutí. Je časné ráno. Moskva ještě spí. Pod jejími ulicemi se už však pozvolna probouzí složitý systém podzemní dráhy. Síť moskevského metra tvoří dvanáct linek s 365 kilometry tratí a dvěma sty dvanácti stanicemi. Na tento rozsáhlý systém pečlivě dohlížejí zaměstnanci řídicího centra v srdci metropole. Jednotlivým linkám je přiřazeno celkem sedmnáct vozoven, které udržují v provozu více než šest set vlaků. Je půl páté ráno. Vozovna, v níž je v této chvíli třicet šest vlaků, hýří i přes časnou hodinu aktivitou. Všechny tyto vlaky jezdí na lince sedm, nejfrekventovanější trati, na níž za jediný den svezou jeden a půl miliónu cestujících. (Česká televize)