S01E08

Bombardování Drážďan

13. února 1945 se flotila Lancasterů bombardovacího velitelství RAF vydala na velký noční nálet Drážďan. Saská metropole, které se až dosud nálety vyhýbaly, podléhala klamné iluzi, že díky své kulturní a historické jedinečnosti požívá výsadního postavení. Nový britský premiér Winston Churchill odmítl v létě 1940 uzavřít dohodu s nacisty a drobné cílené nálety z obou stran se postupně změnily v bezprecedentní teroristickou bombardovací kampaň Luftwaffe. „Blitz“ vyústil ve zpočátku skromnou kampaň bombardovacího velitelství RAF, které zahájilo koncem roku 1940 noční výpady nad okupovanou Evropu. Ty však byly díky omezeným zaměřovacím možnostem extrémně neúčinné a navíc si vybíraly značné oběti mezi posádkami bombardérů. Počátkem roku 1942 byl proto do čela bombardovacího velitelství jmenován nový vrchní velitel Arthur „Bomber“ Harris, který měl tuto neuspokojivou situaci zvrátit. Neústupný Harris začal prosazovat politiku útoků na mnohem větší cíle – německá města. RAF už navíc mělo k dispozici flotilu nových těžkých bombardérů Lancaster a do náletů se začalo zapojovat i americké letectvo. Nacisté však navzdory záplavě zápalných pum, pršících na jejich města, nejevili žádnou ochotu ke kapitulaci. V létě 1944 to vypadalo, že se Harrisova kampaň plošného bombardování měst přežila. Po otevření západní fronty byla totiž Harrisova stále sofistikovanější bombardovací flotila nasazována na pomoc pozemním jednotkám. Poté se však západní ofenziva zadrhla. Sovětský vůdce Josif Stalin požadoval po Rooseveltovi i Churchillovi zvýšení úsilí. Západní Spojenci proto schválili novou rozsáhlou bombardovací kampaň proti východoněmeckým městům, jejímž prostřednictvím chtěli usnadnit postup Rudé armády. 13. února se flotila Lancasterů bombardovacího velitelství RAF vydala na velký noční nálet Drážďan. Saská metropole, které se až dosud nálety vyhýbaly, podléhala klamné iluzi, že díky své kulturní a historické jedinečnosti požívá výsadního postavení. Do města proudilo stále větší množství osob prchajících z východního Pruska před Rudou armádou. Místní nacističtí pohlaváři si navíc nepřipouštěli nebezpečí spojeneckých náletů. Flotila RAF využila téměř neexistujícího odporu a provedla učebnicově bezohledný nálet na obytné centrum Drážďan. Dvě vlny téměř osmi set bombardérů Lancaster a po nich i americké bombardovací eskadry zasypaly město pumami. Úzkými středověkými uličkami lemovanými dřevěnými domy se prohnala nezastavitelná ohnivá bouře, která si v řadách bezbranného civilního obyvatelstva vyžádala tisíce obětí. Joseph Goebbels chtěl pomocí této zoufalé situace šokovat svět a následky spojeneckého bombardování značně nadsadil. Neutrálnímu tisku zaslal fotografie a výpovědi očitých svědků, podle kterých si nálet vyžádal více než 200 000 civilních obětí. To číslo bylo ale přehnané. Obětí totiž byla vy skutečnosti zhruba desetina. Spojenci však navzdory tomu cítili morální vinu. Spojené státy házely vinu na Brity a Churchill si na oplátku umyl ruce nad Arthurem Harrisem a jeho bombardovacím velitelstvím. A pochybnosti o nezbytnosti tohoto náletu přetrvávají dodnes. (Česká televize)