S01E10

Hirošima

Poslední hodiny 2. světové války změnily běh dějin. Válka v Tichomoří byla stále brutálnější, protože Japonci bojovali s každým dalším přiblížením Američanů k jejich zemi stále úporněji. Otázkou nyní bylo, jak konflikt ukončit... Vyhladovět Japonce a přinutit je ke kapitulaci přerušením jejich lodních a zásobovacích tras? Rada vedoucích amerických představitelů byla přesvědčena, že se Japonci nikdy nevzdají. Vnímali je totiž jako národ bojovníků neochvějně oddaných svému císaři, jehož uctívali jako Boha. Podle nich dá japonský voják přednost sebevraždě před zajetím. Alternativou bylo provedení masivní invaze do Japonska, která by svým rozsahem předčila Den D. Japonské úřady však cvičily civilisty k boji proti invaznímu americkému vojsku s tím, že musí bojovat do posledního dechu. Dospívající chlapci opásaní výbušninami se měli vrhat před tanky, školačky se učily bojovat bambusovými oštěpy a učitelé se dokonce připravovali na střemhlavé bombardování invazních jednotek pomocí kluzáků a granátů. Vše směřovalo k nevyhnutelnému masakru milionů lidí. Obyčejní Japonci však už byli válčením unaveni a v jejich odhodlání se začaly objevovat první trhliny. Západní obraz Říše slunce byl ale pokřiven rasismem a válečnou propagandou. Několik členů japonského vedení však nalezlo odvahu a požádalo o pomoc Sověty v naději, že jim Rusové vyjednají lepší podmínky Američany. Stalin však jejich naléhání nevyslyšel. Konflikt ale nabral ještě zlověstnějších obrátek ve chvíli, kdy američtí vědci vyvinuli nejsmrtonosnější zbraň všech dob – atomovou bombu. A prezident Truman se ji odhodlal použít bez ohledu na následky. V učebnicích dějepisu se píše, že Japonce přiměly ke složení zbraní až jaderné útoky na Hirošimu a Nagasaki. Podle nejnovějších poznatků to ale vypadá, že kapitulaci císařské vlády urychlily nejenom obavy ze ztráty veřejné podpory, ale především vstup Sovětského svazu do tichomořského konfliktu. Po výbuchu atomových bomb se okamžitě doslova vypařily tisíce osob, po kterých zůstaly jen stíny na zdech kamenných budov. Další lidé zemřeli v následné ohnivé bouři a jiní na následky popálenin z radiace. Americké úřady po desetiletí utajovaly fotografie a záběry lidského utrpení, takže svět si mohl hrůzyplné snímky popálených japonských obětí prohlédnout až v 70. letech 20. století. Svržením bomb začal jaderný věk lidstva a jejich použití navždy změnilo podobu válečných konfliktů. Dnes na naší planetě existuje více než 15 000 jaderných zbraní, které jsou většinou až stokrát silnější než hirošimská či nagasacká puma. K okamžitému odpálení je navíc připraveno 1 800 hlavic, jejichž použití by vedlo k zaručenému vyhubení veškerého pozemského života. (Česká televize)