S22E05

Na cestě po novozélandském Tasmanu

S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem na cestě za poznáním nádherných končin severu Jižního ostrova Nového Zélandu, na plantáže kiwi, mezi tisícihlavá stáda ovcí i za tajemstvím kamenných nerostů a poctivých lidí... Národní park Abel Tasman je sice nejmenším národním parkem Nového Zélandu, patří ale bezpochyby k těm nejoblíbenějším. Prochází místy, kde se v prosinci roku 1642 vylodil nizozemský mořeplavec Abel Tasman, který byl prvním Evropanem, který připlul k břehům do té doby neznáme země. Tasmanovo jméno nese i celý přilehlý region. Naše putování začneme v městečku Motueka. Čech Patrik tu pěstuje tangelos, tedy mineoly. Jde o citrusy podobné mandarinkám nebo pomerančům. A většinu své produkce prodává přes tzv. honesty boxy – schránky, ve kterých si zákazník vybere ovoce dle libosti a požadovanou částku zaplatí do kasičky. Motueka je takovým klasickým novozélandským městečkem. Život tu plyne pozvolným tempem a nikdo se nikam nežene. Mezi necelými deseti tisíci obyvateli žije mnoho zručných lidí, jedním z nich je i chlapík s netradiční zálibou. Říká si Rock Fella a jeho životní vášní jsou kameny. Je to velký svéráz, do své práce je ale velmi zapálený. A výsledky jeho práce mluví za vše. Okolí města je ale hlavně zemědělským centrem. Stabilní klima společně s velice úrodnou půdou jsou výborným předpokladem pro pěstování prakticky čehokoliv. Dominantní plodinou je tu kiwi. Sklizeň vrcholí v březnu a dubnu a sběrači denně nasbírají až tři tuny chutného ovoce. Z početných balíren pak kiwi míří do celého světa. Na nedalekém Takaka Hillu navštívíme rodinnou ovčí farmu. David patří do třetí generace farmářů, kteří hospodaří na rozlehlých pozemcích. Před nadcházející zimou musí farmář ovce ostříhat, aby je ochránil před parazity a nemocemi. Na krátkou zastávku vyrazíme také do národního parku Kahurangi. Je druhý největší a v některých částech je prakticky nedotčen zásahy člověka. Všechno bohatství ale není na první pohled vidět a vápencové jeskyně Ngarua jsou toho důkazem. Kromě pestré palety nádherných krápníků jde zároveň o naleziště ptáků Moa – obřích nelétavých býložravců, kteří v minulosti obývali ostrovní zemi. Čím víc se blížíme k nejsevernějšímu cípu Jižního ostrova, tím víc řídne hustota osídlení. Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu a projížďka po okolí vesničky Puponga prý patří k nejkrásnějším v celé zemi. Na světoznámou pláž Wairariki je to odsud coby kamenem dohodil. Při odlivu voda ustupuje daleko do oceánu a na zlatém písku skotačí lachtani. A kýčovitě krásné západy slunce podtrhují výjimečnost tohoto místa. (Česká televize)