S21E04

Na cestě po nepálském Langtangu

S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem na cestě po zemi divokých rododendronů, zasněžených himálajských vrcholů a unikátní tibetské kultury... Horské vesnice na sever od nepálské metropole Káthmándú jsou rozesety na úpatích vrcholů, které tvoří přírodní hranici mezi Nepálem a Tibetem, dnes oficiálně Čínskou lidovou republikou. Právě geografie je pro kulturu obyvatel Langtangu zcela určující. I když mají občanství nepálské, národnostně, jazykově, kulturně, nábožensky jsou Tibeťany. V horách dnes žijí v symbióze s původními obyvateli hor, lidmi z kmene Tamang. Spolu tvoří unikátní společenství, které v horských údolích a na planinách žije podle vlastních pravidel. Zatímco vyšší oblasti Langtangu pokrývá celoročně sníh, nižší polohy jsou plné zeleně, tropického lesa a úrodných pastvin. Mnoho zdejších obyvatel stále žije kočovným způsobem života. S jednoduchými příbytky putují po pastvinách s četnými stády chlupatých, vysokohorských krav. Z jejich mléka vyrábí pastevci máslo – symbol štěstí a hojnosti. Základní surovinu pro přípravu tradičního pokrmu campa i tibetského čaje. Ženy z oblasti Langtang prosluly tkalcovským uměním. Na stavech vytváří doplňky tradičního oblečení, zejména barevné zástěry. Muži naopak pořád něco nosí. Trámy, rýži, cihly, kameny…V horách to ani jinak nejde. Oblast Langtang navíc postihlo roku 2015 ničivé zemětřesení, které v mnoha vesnicích zanechalo tragické stopy. Obyvatelé se z katastrofy vzpamatovávají dodnes. Vysokohorské oblasti Langtangu se pyšní přezdívkou „Země ledovců.“ Vesnice leží na kamenitých planinách, vysoko nad úrovní lesa. Kolem dokola je obepínají jen zasněžené sedmitisícovky a ledovce. Dostat se do nich lze jen pěšky. Kamenitou stezkou tak denně prochází nesčetná stáda mulů, kteří do vesnic roznáší potřebné potraviny. Posledním obývaným místem v údolí Langtanu je vesnice Kyanjin Gompa (3850 m.n.m). V ní končí království lidí a začíná drsná země ledu a hor. Modlitební praporky u veliké stúpy se neustále chvějí v mrazivém větru. A obří mlýnek s mantrou Óm mani padme húm se pravidelně točí uvnitř gompy a svým pohybem způsobuje cinkání zvonku tak typické pro tibetská duchovní místa. V pozdním letním dni, za doprovodu sněhových vloček, rozezní vesnici dupot stovek lidí. Obyvatelé mnoha vesnic dorazili k poutnímu místu na svatební obřad. Je plný modliteb, které zažehnávají zlé duchy, slaného tibetského čaje a radostného tance. (Česká televize)

Odkaz vyhledává zadanou epizodu; její konkrétní dostupnost není ověřena.