Mušikaburi-hime

O šlechtickém rodu Bernsteinů se traduje již po celé generace, že jim v žilách koluje láska k psanému textu a jejich nejmladší dcera Elianna Bernstein to jasně potvrzuje. Miluje čtení knih až tak moc, že jí ostatní začali říkat „Princezna knihomolka“. Elianna si z toho však nic nedělá, vlastně jí to spíš lichotí, než že by jí to nějak uráželo. Dívka měla navíc obrovské štěstí, když jí bylo čtrnáct, tak se seznámila s korunním princem Christopherem, který jí nabídl zasnoubení. Princ je sice krasavec, ale pro dívku je mnohem lákavější fakt, že bude mít přístup do královského archivu, který skrývá nejcennější a nejvzácnější knihy z celého království. Navíc se princ zařekl, že nebude Eliannu nijak omezovat, a tak bude mít všechen potřebný čas na čtení. Celé zasnoubení totiž bude jen na oko, aby Christopher a Elianna splnili požadavky svých rodin, nejsou v tom žádné emoce, prostě jen výhodná dohoda pro obě strany do doby, než se opravdu do někoho zamilují…Tak uplynuly čtyři roky a Elianna si denně užívala všech knih v královském archivu, často si je brala do princovy pracovny, a tak vlastně trávila i nějaký ten čas v přítomnosti svého snoubence. Nyní se však po hradě začínají šířit podivné drby o nové mladé šlechtičně lady Irene, která nedávno dorazila a svou bezprostředností si získala pozornost všech přítomných pánů, včetně samotného prince. Dokonce i Elianna si začíná všímat, že většina mužů v jejím okolí se chová poslední dobou nějak zvláštně a dochází jí, že se možná blíží konec jejího zasnoubení. Co však překvapuje dívku nejvíc je fakt, že jí to vadí, ale ne proto, že by tím přišla o přístup do královského archivu, ale spíš proto, že si na přítomnost Christophera a jejich občasné milé rozhovory vlastně docela zvykla… (Jeoffrey)