S01E05

Zlatá éra průmyslu

Asi málokdo nikdy neslyšel o ikonickém výrobku dvacátých let, kterým je Mýdlo s jelenem z Ústí nad Labem. Tohle mýdlo není pozoruhodné jen svým nápaditým marketingem. Stojí za ním dynastie Schichtů, která svým mýdlařským impériem spoluotvírá brány modernity. Dvacátá léta si spojujeme hlavně se světově proslulým Baťou. Ale je to i firma Schicht, která urychluje příchod globalizované budoucnosti. Ústí nad Labem se po založení Spolku pro chemickou a hutní výrobu v polovině 19. století se stává městem chemie. V období první republiky zde už divoce proudí moderní život. Je to jedno z výrazných míst, kde se rodí masová konzumní kultura, vzory sociální politiky pro stát, hygienická revoluce i takový způsob reklamy, který napříště strhne mnoho dalších podnikatelů. První roky 20. let nepanuje v Československu žádná idyla. Po silných nepokojích v roce 1921 přichází o rok později hospodářská krize. Důvodem je zdražení koruny, kdy se tuzemské zboží stává v zahraničí neprodejným. To má za následek zpomalení výroby, růst nezaměstnanosti i cen zboží. Generální stávky v roce 1922 se účastní rekordního půl milionu pracujících. Dělnictvo znamená velkou sílu tlačící stát i podnikatele ke změně. Už z předválečných dob jsou některé velké podniky zvyklé na péči o zaměstnance. Vědí, že aby si udržely kvalifikovanou pracovní sílu, nestačí pouze vyplácet mzdu. Poválečné požadavky dělnictva jsou náročné pro menší podniky a dílny. Velké koncerny, jako je ten Schichtův, jsou připraveny rozšiřovat opatření, která si dnes spojujeme spíše se státem nebo obcí než firmou. Dráha firmy Schicht začíná v revolučním roce 1848, kdy sedlák a řezník Georg Schicht získává živnostenské povolení k výrobě mýdla. Mýdlo vyrábí ve sklepě rodinného domku a do práce jsou zapojeni všichni členové rodiny. V roce 1906 má podnik skoro 2000 zaměstnanců. Získat pevnou pozici se Schichtům daří díky soběstačnosti jejich provozů. S rokem 1924 nastává ve mnoha zemích Evropy konjunktura. Roste mezinárodní obchod, sílí hospodářství a zvyšuje se životní úroveň. V Československu tomu napomáhá i růst spotřeby občanů a rozsáhlá modernizace. Pomalu se začíná odvíjet ona „zlatá éra“, kterou si rádi spojujeme s první republikou. Díky masové výrobě a zásobování se ustavuje to, čemu dnes říkáme konzumní společnost. V období konjunktury se dělnictvo snaží dosáhnout svého podílu na úspěchu průmyslu. Má k tomu potřebnou sílu. V odborech se organizuje 1,7 milionu zaměstnanců a v zemi funguje pět set odborových organizací. Své odbory mají i holiči, číšníci nebo profesionální fotbalisté. Vláda zavádí mnoho sociálních opatření. Například díky podpoře bytové výstavby se postaví v roce 1928 přes 100 tisíc bytů. To je dvojnásobek ve srovnání s dneškem. Pro velkopodniky jsou zásadní zahraničí trhy, aby mohly rozšiřovat výrobu a také, aby je na omezeném domácím trhu neohrozily firmy přicházející zvenčí. Schichtové míří ven po celá 20. léta. Koupí olejnu v Chorvatsku nebo otevřou margarínku v Rakousku. Když do Ústí přijde holandská firma postavit konkurenční továrnu na jedlé tuky, Schichtové zapříčiní jednání o spolupráci. Výsledkem je zrod globálního mýdlařského gigantu. Schichtovým závodům se v podnikání daří i během ní. Během 20. let si díky masivní reklamě a čím dál větší dostupnosti výrobků lidé přivyknou osobní hygieně, kosmetickým přípravkům a péči o domácnost. Na tom, že už se bez těchto produktů neobejdou, nic nezmění ani velká hospodářská krize 30. let. (Česká televize)