S01E02

Průmyslová revoluce

Globálně proslulou dynastii Rothschildů si spojujeme s finančnictvím a bankovnictvím. Dnes by nás možná překvapilo, že to byli oni, kdo se vrhli na železo a uhlí a prostřednictvím Vítkovických železáren vytvořili z Ostravy ocelové srdce odbívající rytmus průmyslové revoluce v českých zemích. Právě tehdy v lomozu strojů, ve štiplavém dýmu a hučením sirén naplno začíná příběh, ve kterém vznikneme my – lidé průmyslové společnosti a kapitalismu. Ostrava 30. let 19. století není tím, co bychom dnes nazvali městem. Žije zde kolem dvou tisíc lidí, kteří se stále ještě živí hlavně zemědělstvím. To se rychle změní. Rothschildové se chystají postavit Severní dráhu Ferdinandovu. Má to být jedna z největších železnic v Evropě a má propojit Vídeň, Ostravu a polskou Bochni. Impozantní zisky se mají dostavit, pakliže by si vyráběli sami železo a potřebné součásti stavby. A tak kupují Vítkovické železárny a přilehlé doly. Průmyslová revoluce a proměna společnosti může začít. Při utváření průmyslové společnosti a vzniku kapitalismu v českých zemích je naprostým převratem zrušení poddanství a povinné neplacené práce na panských majetcích. To se stane v roce 1848. Od tohoto momentu nemajetný člověk prodává svou pracovní sílu za peníze na pracovním trhu. V tuto chvíli vzniká v českých zemích kapitalismus. Od poloviny 19. století do jeho konce stoupne počet pracujících v industriální velkovýrobě čtyřnásobně. Výroba železa, na které mají Ostrava a Vítkovické železárny velký podíl, tento vzestup odráží. Napříč dekádami vykazuje strmý růst. Podnikání průmyslníků nesvazují žádná státem určovaná pravidla jak nakládat se zaměstnanci. Rothschildové se napříště chtějí soustředit už jen na finančnictví. Noví vlastníci železáren Guttmannové pro roli ředitele získávají vyhlášeného odborníka Paula Kupelwiesera, jenž výrazně promění budoucnost podniku i města. Paula Kupelwiesera bychom dnes nazvali vrcholovým manažerem. Po svém nástupu modernizuje provozy a během jeho působení se produkce železa dvacetinásobně zvyšuje. Jakkoli je vysazen proti rodící se sociální demokracii, je sám autorem mnoha sociálních opatření v železárnách. Dalším momentem zlomu jsou zákony upravující vztah podnikatelů a pracujících, a chránící zaměstnance. Paradoxně přicházejí od konzervativců, které motivuje obava ze síly sociální demokracie a odborů, které se v dělnickém prostředí postupně utvářejí. V Německu tato opatření prosadí kancléř Bismarck a brzy po něm rakousko-uherský předseda vlády Eduard Taafe. Omezují se pracovní hodiny, práce dětí, stanovují se podmínky propouštění, zavádí pojištění v nemoci a další. Rodí se to, čemu dnes říkáme sociální stát. Po dlouhém 19. století se začne nachylovat ke světové válce. Vítkovické železárny, které už dříve začnou s válečnou výrobou, se stanou jedním z nejdůležitějších podniků monarchie. Válka, tak destruktivní v životech lidí, se paradoxně stane urychlovačem průmyslového vývoje a zásadně promění fungování společnosti. Mnohým přinese zmar, jiným ale netušené příležitosti. (Česká televize)