Sabrina
Po brutalitě černé komedie Stalag 17 si chtěl Wilder odpočinout u romantické komedie lubitschovského střihu a vybral si hru Samuela Taylora Sabrina Fair. V příběhu, který nese všechny znaky pohádky, se vydal na Long Island do milionářské rodiny Larrabeeových, kteří mají kromě všeho myslitelného přepychu i dva syny - workoholika bez smyslu pro humor Linuse a okouzlujícího playboye Davida. A právě toho už od dětství miluje dcera rodinného šoféra Sabrina. Aby zapomněla, otec ji pošle na kuchařský kurz do Paříže. A následuje popelkovská proměna, protože z města nad Seinou se vrátí oslnivá, sofistikovaná mladá dáma a vypukne peklo. David, zasnoubený s dědičkou významného průmyslového podniku, se do ní úplně zblázní a tak Linus, který bezpodmínečně potřebuje nadcházející fúzi zachránit, podnikne nutné kroky. Pro začátek odstraní Davida z cesty a na oko se začne o Sabrinu ucházet sám... Kdo viděl remake Sydneyho Pollacka (1995), ví přesně, ve které náruči Sabrina skončí. V době natáčení filmu to zdaleka tak jasné nebylo. Při pohledu na hotový snímek se téměř zdá, že konečná volba byla tak trochu omylem. Problém nebyl jako obvykle ve svižné režii Billyho Wildera, ani ve scénáři, který úspěšně kombinuje romantiku s ironií a je rozhodně kompaktnější a vtipnější než původní hra. Pokud Wilder tentokrát v něčem selhal, bylo to obsazení. Problém rozhodně nebyl v představitelce titulní role. Audrey Hepburnová, která právě oslnila v Prázdninách v Římě (Roman Holiday, 1953), byla Wilderovým snem. V době posedlé bujností tvarů byla její chlapecká krása naprostým zjevením a Wilder její směs dětské naivity a křehké ženskosti dokázal maximálně využít. Problémem nebyl ani William Holden, který po Stalagu toužil s Wilderem pracovat znovu a jako David byl bezchybný. Problémem byla asi největší hvězda filmu - Humphrey Bogart, respektive kombinace těchto tří držitelů Oscara. Zatímco první dva s režisérem vycházeli skvěle a navíc se jeden do druhého zamilovali, Bogart (na poslední chvíli nahradil Caryho Granta a roli vzal, aniž četl scénář) dělal potíže. Nesnášel svou roli, začal nesnášet i Wildera, žárlil na pozornost věnovanou Hepburnové - a jako obvykle pil. Vztahy na place se do výsledku nezbytně promítly a vztahová rošáda na plátně za těchto okolností nemohla fungovat, ani kdyby se Wilder rozkrájel. - Iva Hejlíčková(Letní filmová škola)
Komedie, Romantický
